Úvodní strana
Informace o muzice a jejich členech
Informace o tom, jak to vlastně všechno začalo
Informace o našem CD
Fotografie ze života muziky
Přehled  plánovaných akcí
Kontaktní informace
 
Přístupů
 



Ptáte se, jak to všechno vlastně začalo?

Byl počátek roku 1995, když u našich dveří zazvonil pro mě tehdy ještě neznámý pán, který se měl stát na pár dalších let prakticky mým druhým otcem. Tím tajemným hostem byl Ing. Pavel Malík, který přišel na myšlenku založit v Bystřici dětskou muziku. Moji rodiče s jeho velkolepými plány souhlasili, a tak jsem se stala primáškou tehdy ještě hudecké muziky Bukovinka. Na počátku nás bylo 5, přičemž nejmladší z nás bylo tehdy 10 let. Nově vzniklou muziku si vzala pod svá ochranná křídla ZUŠ v Bystřici pod Hostýnem.

Pan Malík měl skvělý odhad na lidi, tedy aspoň co se hudebních schopností týče, a tak nás měl již od začátku přečtené. Já se stala primáškou, Ivana Zahradilová kontrovala, Tomáš Kadlec dostal na starosti terc, Lucka Kolaříková obligát a Ondra Bělík, který zpočátku kontroval přešel později k base. Počátky jsou vždycky těžké a ani my jsme nebyli výjimkou. I když folklór v našem podání nebyl vždy 100%, začali jsme k němu cítit něco, co nám ani dnes nedovolí s tím vším praštit. Pan Malík v nás vypěstoval lásku, kterou prostě nelze zradit... Tolik vzpomínky primášky Lenky Matelové.

A jak to bylo dál?

V následujících letech začala muzika spolupracovat s dětským valašským souborem Malá Rusava. Bukovinka se začala objevovat i na různých soutěžích cimbálových muzik. V roce 1997 přibyly do muziky Pavla Konečná coby II. terc a klarinetistka Kristýna Prusenovská. Další posilu, cimbalistu Jardu Kneisla, jsme do muziky přijali v roce 2001.

Rok 2001 nám přinesl velkou bolest v podobě úmrtí otce naší muziky Pavla Malíka. Po jeho odchodu se ujala vedení Bukovinky jeho neteř Katka Malíková, která zůstala naší uměleckou vedoucí až do dnešních dnů.

V roce 2002 odchází z muziky Ivana a Kristýna, ale zároveň se objevuje nová tvář v podobě Markéty Műllerové, která po Kristýně "zdědila" party pro klarinet. Rok 2002 pro nás znamenal i významný mezník v podobě CD disku "Stávaj, náš valášku", který jsme natočili ve spolupráci s dětským valašským souborem Malá Rusava. I když realizaci tohoto projektu předcházel obrovský maratón zkoušek a nacvičování a v jednu chvíli jsme dokonce vážně přemýšleli, zda natáčení neodvolat, nakonec vše dopadlo k naší velké spokojenosti a naše první CD bylo na světě. Jeho křtu v říjnu 2002 se zúčastnili nejen představitelé města, ale i významné osobnosti z oblasti folklóru a kultury.

Dalším přírůstkem do muziky byl v roce 2003 Radek Cahlík, který vyměnil poté kontráše Ondru Bělíka na postu basisty. Počet členů muziky se tehdy zastavil na úctyhodném čísle 9.

V té době ještě stále doprovázíme dětský soubor Malá Rusava, se kterým jsme také absolvovali zájezdy do Polska a Německa. Postupně nás začíná zastupovat a nahrazovat mladší CM Voděnka. Ne, že bychom snad my stárli, ovšem je pravda, že mladší muzikanti jsou také věkově blíž tanečníkům z Malé Rusavy.

Od roku 2005 se všech akcí účastní také nový člen muziky Petr Stoklasa. Nejprve jako tercáš, nyní však na postu kontráše. Počet členů se nezvětšil, neboť s námi už nehraje Ondra Bělík.

A protože jsme teda opravdu nějak povyrostli, a naším cílem nebylo pouze hraní na soukromých akcích ( a souborový život by nám opravdu chyběl ), rozhodli jsme se spolupracovat se souborem Rusava. Zejména to znamenalo rozšířit repertoár o nová pásma taneční. Spolupráce trvá i nadále, a společně jsme s úspěchem absolvovali nespočet vystoupení nejen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale také na zájezdech a festivalech v Řecku a německém Salzkottenu.

Samozřejmě také neodmítáme nabídky prezentovat valašský folklor samostatně. Dvakrát jsme si uspořádali zájezd ke kamarádům do Polska a v roce 2006 jsme se díky městu Bystřice pod Hostýnem podívali také do Itálie. Ne naposledy.

 

 

 

REKLAMA